Blog o výtvarném umění ...

Definice kýče ve výtvarném umění. Žádný skutečný znalec umění a ani žádný jiný rozumně uvažující člověk nikdy nemůže o žádném výtvarném díle prohlásit ,že se jedná o kýč pokud to nepotvrdí sám autor tohoto díla. Jedině sám autor si je vědom toho jaká snaha jej vedla k tomu aby toto dílo vytvořil.
Ať je již definice kýče jakákoliv (podbízivé, líbivé,podlézavé) může to o svém díle prohlásit pouze a jen autor sám. Velmi proto závidím lidem ,kteří mají nadpřirozené schopnosti a vidí do mozku autora .

naprosto nesouhlasím! navíc mě fascinuje jaký máte postoj k umění, čekal bych to od člověka co nikdy nedržel v ruce tužku. a ta vaše tvorba, nezlobte se, ale podle mého..tohle je kýč.

Karle, Váš názor Vám neberu. Pokud jste si tady přečetl můj názor na to, co je a co není kýč a "naprosto s ním nesouhlasíte", tak tomu mám rozumět tak, že Vy, na rozdíl ode mne, například "obraz horského údolí s troubícím jelenem" nebo ve Photoshopu náhodně líbivě upravenou fotku za kýč nepovažujete a třeba moje dřevokresby jsou podle Vás kýč? (Proč mne tedy kdysi zařadili do "SLOVNÍKU ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ 1950–2002" ?) Je snad i Vám jasné, že třeba moje karikatury za nějaké "umění" nepovažuji ani já? Ale ani kýč to není. Jsou to obrázky, které mají někoho potěšit. Možná i rozesmát. Nic víc. Žádný "umělecký" zážitek nepřináší. Je to jen dárek, možná lepší a originálnější, než třeba sada nádobí.
------------------------------
Na několika místech píšu, že vím, že jiní lidé mají jiný názor, než mám já - a já jiné názory respektuji, i když jsou to možná názory člověka, který možná "nikdy nedržel v ruce tužku". Takže Váš názor také plně respektuji a děkuji Vám, že jste si moje obrazy prohlédl.

líbí se mi vaše věta... "Proč mne tedy kdysi zařadili do "SLOVNÍKU ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ 1950–2002" ?" máte pravdu "kdysi"...a něco novějšího tam nemáte??

Jsem ráda, že alespoň něco se Vám líbí. ;-)
Ten "Slovník ..." je docela tlustá kniha, zas tak často nevychází, obsáhla celou polovinu minulého století..
No - a já už jsem pár let důchodkyně, tak těch nových věcí už opravdu moc nemám. Uspořádat další výstavu bez sponzorů je dnes dost drahé, ekonomicky prodělečné - tak už jsem na to také několik let rezignovala. Mám ji jen ve svém atelieru, ten je obrazů plný, nemám je už ani kam dávat :-)

Dík. Vše kolem výtvarna mám ráda a "vyčmuchávávám" to při volných chvilkách na netu. A obdivuji jak to někdo dokáže. Ale mám ráda i humor, a tak preferuji tohle spojení s obrázky, tak z těch na netu třeba od obrázkových kumštýřů Kantorka: http://www.oook.cz/kantorek/ aDwořáka http://www.oldrichdworak.cz ... :)

Text: velice mne zaujali Vaše stránky - ani ne tak přímo pro obrazy - jednak je rozlišení reprodukcí Vašich např. kopií starých mistrů dost malé a "druhak" vzhledem k tomu, že se pokouším o totéž, mělo by z definice "jít o něco jiného". Znáte to? Když dva dělají totéž...
Nicméně, celkem se shoduji s Vašimi názory na hovna v plechu... zaujala mne zvláště ta myšlenka, že cokoliv takový umělec udělá, je vlastně uměním (samozřejmě dle velikosti umělce buď s velkým "U" či s malým "u".) Víte, přečetl jsem pár "liter" faktu (např. dopisy V.van Gogha jářku 700 stran jich bylo), kdy sám Tvůrce píše o tom, co a proč vlastně dělá...no a pozlobil jsem pana profesora na Umprumu, když sem se jej tázal, co je to nad tím Pietro della Francescovým Ježíškem za Ptáka...(On to byl Duch SVatý..pochopitelně)...takže v podstatě řečeno, baví mne provokovat, baví mne lidi "zkoušet" - ve smyslu co vydrží...na jakou hranu pravdy až jsou schopni jít... a abych to zkrátil: uvažuji teď o umění celkem prostě: za hodinu radostné práce na díle bych si rád počítal Kč 150 - aby bylo na chleba pro 3 děti a na daně tomu státu, který není dalek tomu Dánskému....a je to umění, takto to UMĚNÍ dělat..řeknu Vám. Když si to srovnám s takovým 14tým stoletím...kánony více-méně danné - předveď svou variaci..a když to půjde, tak tumáš další zakázku...dnes už to opravdu tak jednoduché asi není...no ... nicméně, v případě, že je dovoleno uvažovat o Umění, jako o hovně v plechu a chtít zaň to samé hovno ve zlatě...nu,...jak bych to jednoduše řekl: pak vlastně to jediné na co se musím ptát (a už se pro sebe sám směji) PROČ SEM TO HOVNO V TÝ PLECHOVCE NEMOH VYSTAVIT ZROVNA JÁ?!!! VŽDYŤ UŽ JSEM JICH PĚKNOU ŘÁDKU NASRAL...a neudělám tu chybu a nenapíšu, "že mne to dřív nenapadlo" -- i co, napadlo..."napadaj mne nejrůznější koniny" a když mám chuť a čas tak si občas taky zapábím...ale peníze, slávu??? a MOC říkat, že toto mé hovno má cenu zlata...nu pokorně přiznávám ...asi nemám... a páč jsem se tím ÚPLNĚ VYVED Z KONCEPTU..CHÁCHÁ... TAK KONČIM A PŘEJU VÁM HODNĚ ZDARU V PILNÉ A JISTĚ NE JEDNOTVÁRNÉ PRÁCI například při kopírování a tím i milém poznávání starých mistrů...

Moc děkuju za vysvětlení. Jednoduché vysvětlení, navíc upřímně souhlasím i s pojmem "umění". Znovu děkuji

Opravdu je legrační, že zde rádoby vědecky rozebírá kýč někdo, kdo ho tvoří a ještě vydává za umění. Pokud chcete vytvářet nějaké opravdu kvalitní hodnoty, měla byste se živit něčím jiným a rozhodně by Vás neměly uspokojit pouze nadšené ovace věci neznalých zákazníků. Pokud Vám to však dostačuje, je to Vaše věc- někomu prostě stačí málo. Obdiv odborné veřejnosti však nečekejte.

Hmm – takže:
1) Na svém vlastním blogu píšu o kýči a zdůrazňuji, že to je „můj názor“. Současně připouštím, že jiní lidé na to mohou mít názor jiný. Zda je můj názor “vědecký“, „rádoby vědecký“ nebo dokonce “nevědecký“ neřeším, je to prostě „můj“ názor a pokud se s ním někdo neztotožňuje, tak je to jeho věc. Já svůj názor určitě za jedině správný a „vědecký“ nevydávám a byla bych ráda, kdyby tak činili i ostatní, tedy i Vy. Toto se Vám zdá legrační??
Věřím, že také znáte dějiny umění a tudíž i víte, že se názory na kýč a obecně na umění v různých dějinných etapách vyvíjí a mnění a jistě jste četla o mnoha dnes obdivovaných „starých mistrech“, kteří ve své době byli svými současníky považováni za diletanty a neumětely?
Proto ve svém článku „Co je a co není kýč“, jsem na nějaké hodnocení hodně opatrná.
2) Na svém blogu se snažím vyhnout hodnocení vlastních obrazů, ale „nadšené ovace“ mých zákazníků, kteří si můj obrázek koupili, mne opravdu těší a já už dále nehodnotím, nakolik jsou mí zákazníci „věci znalí, či neznalí“. Jsem ráda, když se ke mně vrací …
3) Co je podle Vás „odborná veřejnost“? Je to ředitel galerie, který za několik milionů korun zakoupí do sbírky kovový artefakt, nad nímž prostí lidé kroutí hlavou a jiná část „odborné veřejnosti“ ho kritizuje? Myslím si, že je velmi nesprávné až nebezpečné, pokud se někteří lidé v oblasti umění považují za „odbornou veřejnost“, že jsou nějak výjimeční a obyčejné lidi mají za plebs, který tomu nerozumí. Myslíte, že by například strop Sixtinské kaple byl vymalován tak, jak je, kdyby to „obyčejní lidé“ neobdivovali a Michalangelovi (a papeži Juliu II) by tehdá stačilo, že se to bude líbit „odborné veřejnosti“?? Umění by, podle mého názoru, měli obdivovat především obyčejní lidé, nejenom „odborná veřejnost“.
Občas chodím na výstavy současných umělců. Vypozorovala jsem, že existují dva druhy výstav:
a) prodejní – tam jsou díla současných autorů, před kterými stojím v úžasu, obdivuji je, nadchnou mne, … lituji, že nemám dost peněz a hlavně místa, kam si je pověsit a mít je tak déle na očích …
b) neprodejní – tam mnohdy přemýšlím, zda to maloval opravdu studovaný umělec, nebo dítě v materdě, či si jen někdo hrál s barvami … anebo to má být jen provokativní recese?? Pokud má „umělecké dílo“ pouze provokovat – například portréty z lidského popela, instalace koše na odpadky s vajgly cigaret, vepř (či Husajn) v akváriu, plechovka umělcova lejna s cenou váhového ekvivalentu zlata, … tak podobná umělecká díla můj obdiv nevzbuzují.
Z podobných výstav navzdory nadšené kritice „odborné veřejnosti“ v hrůze prchám …
Takže na závěr a úplně na okraj se ptám, kterou část „odborné veřejnosti“ máte vlastně na mysli? Část odborné veřejnosti mne totiž zařadila do knihy "SLOVNÍK ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ 1950–2002" – vydalo Výtvarné centrum Chagall Ostrava v roce 2002. ISBN 80–86171–13–2. Jsem tam na straně 218. Své dřevokresby jsem vystavovala na společné výstavě s akademickými výtvarníky – z těch známějších namátkou jmenuji Jiří Netík, Jiří Dolina, Wiki Odstrčil, Zdeněk Martinák, Eva Serbová, Martina Netíková, …
Moje dřevokresby jsou vystaveny a prodávají se v několika prodejních galeriích v Brně a Luhačovicích, 3 moje obrazy se prodaly na aukci GALERIE VLTAVÍN v Praze … kde snad nejde jen o „ věci neznalé“ zákazníky?
----------------------
Ale uznávám a respektuji, že konkrétně Vám se moje díla nemusí líbit a můžete je všechna považovat za kýč.

S kýčem je ten problém, že ho nikdy nikdo nezvládl přesně definovat a pak se setkáváme s úvahami začínajícími "Podle mého názoru.. ", které se ovšem tváří jako definice.
Ad fotky pláže s palmou a západem slunce. Sám západ o sobě kýčem není, ať je pestrobarevnější, je to prostě přírodní jev. Pokud ho ale vyfotíte, je z toho je z toho ve většině případů kýč. Na tento obrázek se bude úplně jinak dívat člověk, který má na situaci a místo vzpomínku - vybaví si, že tam pěkně vonělo moře, místo kde se koupal.. Ovšem pro další nezúčastněné osoby je to jen plochý kýč bez výpovědní hodnoty.

Názor na to, co je a není kýč se mění během času. Například piktorialismus nebo akademismus v 19. a počátku 20.st., jich produkoval dost a dost.


Neprovokuje mě, že někdo píše o něčem, bez toho aby měl nakoukáno a načteno.. ale proč to prosím sepisujete po bodech, tak aby to vzbudilo dojem nějaké odbornosti?

Pokud vás problematika kýče zajímá, tak doporučuji:
Tomáš Kulka: Umění a kýč
prof.Ján Šmok: Skladba a stavba fotografického obrazu
Marie Černá: Bytosti od nikud (katalog a kniha k výstavě, která proběhla předloni)

Myslím, že kdybyste se vy (a sousta daších "umělců") nebála přiznat, že vaše produkty jsou kýč, ubylo by tu zlých komentářů. Možná ale i kupců.. protože i když kýč se bezpochyby prodává dobře, kýč který má na sobě nálepku umění dává asi kupci mnohem lepší pocit. :)

Šárko, souhlasím s Vámi. Jen bych ještě zdůraznila, že pokud před jakkoliv (ne)odbornou definicí kýče autor napíše "Podle mého názoru ..." tak je to o.k. Pokud ale svoji definici vydává za objektivní pravdu, pak je to špatně!! Dějiny umění zaznamenaly mnoho příkladů ve své době vážených kritiků, nad jejichž kategorickými tvrzeními se dnes už jen usmíváme. Tu knihu Tomáše Kulky znám a ne se vším v ní souhlasím. V umění je hodně duchovna, takže názory na věci související s ním související se nedají nadefinovat jako třeba v exaktních vědách, různí se nejenom v různých dobách (jak píšete), ale i v různých společenstvích, etnikách, školách, ... i hlavách lidí. Důležitý je subjektivní pocit, který v daném objektu vyvolají.
--------------------------
K Vašemu poslednímu odstavci: Předpokládám, že máte na mysli moje portréty na zakázku? Na svých stránkách zdůrazňuji, že portrét na zakázku se snažím nakreslit co nejvěrněji podle zaslané fotografie. O žádné zvláštní umění se nesnažím a lidé, co si svůj portrét objednají ho ani neočekávají. Takže podle mé (nahoře v článku uvedené definice) můj obrázek není kýč, nevydává se přece za žádné umění. Proto mne také tady nějaké "zlé komentáře" nijak neiritují, stačí mně nadšené odezvy mých zákazníků: "Jak jsem je přesně vystihla ..." a jsem ráda, že se ke mně vracejí a doporučují mne dalším lidem :-)
Pokud jste ale měla na mysli moji volnou tvornu, třeba moje dřevokresby, tak to by mne Váš názor mrzel ...

Nechtěla by jste si opravdu něco nastudovat, než se veřejně ztrapníte?
Odporovat si v jednom článku a stavět se do role arbitra... Hezky jsem se pobavila a ráda budu váš blog doporučovat. Nic ve zlém. Chápu, že se potřebujete prodat. Nicméně černobílá kategorizace zavání prostoduchostí. Což nekoresponduje s umělecky zaměřením prohlašovatele. Je to dost prostoduché. Nepodceňujte individuální motivaci člověka vedoucí k rozhodnutí o pořízení si toho či onoho díla. A jelikož u umění nejde dělit lidi sociologicky, či ekonomicky ( to bychom pořeli individualitu že?), tak se držme alespoň "citu.". A ten není upírán ani vám ani takzvaným kýčařům.

Popravdě - vůbec jsem nepochopila, co mně chcete svým komentářem říci? Ve svém článku snad dostatečně jasně vyjadřuji, že posouzení díla (zda je, či není kýč) je výhradně individuální a věcí názoru každého - tedy nikoliv pouze papouškováním názoru "kritika", případně toho, co je napsáno v učebnicích. Jsme v tom zajedno?
Co se týče doporučení doplnění vzdělání - i já Vám doporučuji zopakovat si češtinu 3.třídy ZŠ. Tam se probírá podmiňovací způsob slovesa "býti". Tedy příště máte psát správně "byste" - nikoliv "by jste" jak píšete Vy :-) Nic ve zlém ...

To je vše!

Moc zajímavé články a celý blog! Opravdu je vidět, že o umění přemýšlíš a miluješ je... a máš k němu co říci. Pěkné! Díky!

Chápu, že tohle může být váš názor, ale zkoušela jste si někdy malovat na pc. Řeknu vám podle mě je to stejně těžké jako malování na plátno. Máte nejspíš pravdu, že existuje mnoho věcí, které se za umění vydávájí a lidé jsou za to schopni utratit sta tisíce. Ale podívala jste se někdy na své obrazy a pokusila se je zhodnotit oběktivně? Považujete své "malby" za umělelcká díla? Protože pokud ano, tak si velice protiřečíte. Já nejsem odborník, ale myslím si, že ani vy ne. A rozhodně nejste umělec. A když jste řekla, že sádrový trpaslík neni kýč, z důvodů které jste uvedla. Pak tedy žádný výtvor, který svého majitele potěší, ať je to obtisk nahé modelky nebo dobarvená květina z fotky, neni kýč. Všechno zde je subjektivní. Jsou to jen možné názory. Já myslím, že otázka: Co je kýč? je zbytečná. Co takhle otázka: Kdo určuje, co je vlastně kýč? Zde rozhoduje většina a názor jednotlivce je nepodstatný.

procházela jsem si obrazy na tomto blogu a myslím si, že se pro celou Vaši tvorbu hodí právě toto slůvko: kýč

je to velmi zajímavá úvaha s tím, že kýč je něco, co se vydává za umění, to se mi velmi líbí, že tudíž sádrový trpaslík není kýčem v pravém slova smyslu. SOUHLASÍM bez výgrad, že kýč je něco umělého, co se snaží oslnit...není v něm nic subjektivního, člověk nevydává sám sebe, není tudíž vůbec originální anebo se sanží být originální za každou cenu. myslím, že tuto úvahu by si měli přečíst studenti uměleckých disciplín na vš...ale umělcem se člověk nestává, nýbrž rodí

Tvoja tvorba vystihuje pojem Gýč na mnoho spôsobov, zamysli sa